Píšete, že stále fotíte na film, k čemu je to dobré?
3.9.2009 -
Kategorie: FAQs - Fotografování
autor: Administrator,
přečteno: 3667x
, komentářů: 0
O smyslu focení na film se vedou rozsáhlé laické i odborné diskuze. Vnímáme je asi stejně jako diskuze o smyslu samotného focení. Pro někoho je to důležité, pro jiného není.
Film jako záznamové médium má svou tradici. Dal vzniknou milionům krásných snímků a kdyby nepřišly digitální snímače, kraloval by veškeré fotografii dodnes. Ačkoliv je z pohledu absolutního využití na ústupu, poskytuje film stále neocenitelné služby v řadě ohledů fotografické tvorby.
Kinofilm, který dobře exponujete a vyvoláte můžete scanovat hustotou i 4000 DPI a vyšší, takže je možné získat obraz o velikosti 21 Mpx a větší. U černobílé fotografie si většina fotografů umí vyvolat film sama, to znamená, že pokud vlastníte scanner, máte stejně dostupnou "domácí" technologii jako u digitálního snímače. Navíc zažijete dobrodružství zrodu fotografie při vyvolávání. Pokud nefotografujete opravdu hodně, máte dobrý scanner a netoužíte po instantní digitální fotografii, nepotřebujete digitál.
Digitální snímač má neutrální podání barev. Filmové materiály mají vlastnosti, které digitální snímače těžko simulují. U fotografie skla, přírody, ledu, vody a dalších témat jako černobílá a umělecká fotografie je stále film velice zajímavý. Také jeho použití souběžně s digitálním snímačem u zajímavých projektů dává nevšední výsledky.
Digitální snímač má tzv. hi-pass filtr, který redukuje vstup ultrafialového a infračerveného spektra světla. Tyto paprsky vnímáme většinou jako parazitní, jsou však okamžiky nebo techniky, kdy je přímo vyhledáváme. Na digitální zrcadlovku potom tzv. IR fotografii nepořídíme, na film ano.
Rozlišení snímačů se pohybuje dnes běžně v rozmezí 21 Mpx, u profesionálních digitálních stěn i 40, 60 nebo i více Mpx. Dobrý scan ze středoformátové zrcadlovky a filmu velikosti 6 x 6 cm dosáhne snadno i 230 Mpx. U velkých zvětšenin, kde kladete důraz na pohledovou vzdálenost (typicky fotografické obrazy v interiéru) to oceníte.
I další technické rozdíly jsou podstatné. Nevypadá to pravděpodobně, ale s filmovým materiálem je méně práce než s digitálem. Vyvolaný film jen vsuneme do scanneru a pokud má software příslušné funkce, program políčko sám předretušuje a vyčistí. Filmy se dobře archivují a vydrží. U digitálu stačí pár špatných kliků a máte po archivu. Fotek na film také pořídíme většinou méně a máme méně práce s jejich výběrem a tříděním.
A nakonec pro nás to hlavní. Zrno, materiál, linie, kontury, kresebnost. Digitální snímač je úžasný. Fotky můžeme okamžitě zpracovat, jsou špičkové, ostré, brilantní, barevně vyhovující. Někdy jsou ale dokonalé až příliš, skoro sterilní. Hrana předmětu, objektu, linie tváře, rtů a řas je vykreslena maticí bodů, které se nijak nepřekrývají, sousedí, jeden vedle druhého. Taková hrana je ostrá a dobře "definovaná", ale jiná už nebude. Filmový materiál má díky přítomnosti "chemie" jinou vlastnost - hladší a plynulejší přechody hran, které řada lidí vnímá "lidštěji". Film je prostě odlišný materiál a řada fotografů jej používá a bude používat dokud filmy budou existovat a dokud je výrobci nepřestanou dodávat.
Rozdíl mezi digitální a filmovou fotografií pořízenou při focení téhož projektu si můžete prohlédnout na těchto dvou snímcích:
| Digitální fotografie - Canon EOS 5D velikost zdroje 4368 x 2912 |
Scan filmu Kodak 160 VC-2 - Hasselblad 503 cx velikost zdroje 8275 x 6035 bodů |
 |
 |
| Výřez fotografie zrcadlovkou Canon EOS 5D - detail generování obrazových bodů. |
Výřez fotografie pořízené zrcadlovkou Hasselblad - detail generování obrazových bodů. |
 |
 |
